Na co si dát pozor při zřizování el. instalace

 Každá el. instalace musí mát nějaké náležitosti, bohužel ne na vše, co funguje je možno vystavit revizní zprávu, chtěl bych zde zmínit nejčastější důvody, vady , na co si dát pozor. Nesnažím se dělat vědu z něčeho. co věda není, ale jsou záležitosti, které se nevyplatí obcházet, text se budu snažit napsat lehčí ale hlavně srozumitelnou formou, pro pochopení i laické veřejnosti: 

1. Legislativa

Bohužel, na rozdíl od těch, kdo nám tyto mnohdy nesmyslné podmínky diktují, nesu za svou činnost právní i hmotnou odpovědnost. Po téměř 25 letech praxe si myslím, že dokážu posoudit, zda lze konkrétní elektroinstalaci rodinného domu nebo bytu dostatečně zkontrolovat a jakou dokumentaci k tomu skutečně potřebuji. Přesto jsem povinen vyžadovat alespoň základní předepsané podklady.

Řečeno napřímo: nehodlám jít sedět za to, že výrobce nějakého zařízení při jeho výrobě ušetří pár haléřů a následkem toho něco vyhoří. Pro současný systém je však zřejmě snazší stíhat revizního technika, protože ten „určitě neudělal všechno, co měl“, případně mu k tomu chyběl nějaký papír...

U jednoduchých elektroinstalací rodinných domů nebo bytů jde minimálně o zakreslení skutečného provedení do půdorysu a o oprávnění firmy, která elektroinstalaci provedla. Elektrické instalace staveb patří podle § 3 NV č. 190/2022 Sb. mezi vyhrazená elektrická zařízení a požadavek na oprávnění zhotovitele je uveden v § 5. To platí také pro elektroinstalace v bytech, rodinných domech, chatách a podobných objektech.

2. Rozváděče

Po otevření rozváděče je většinou jasné, zda elektroinstalaci prováděl někdo, kdo své práci skutečně rozumí, nebo zda se jedná o přírodní jev nejasného původu. Mezi základní požadavky na provedení patří zejména:

• Dokumentace rozváděče – doklad o ověření návrhu, protokol o kusovém ověření (dříve protokol o kusové a typové zkoušce), výrobní štítek, schéma zapojení a prohlášení o shodě.

  Potřebné podklady lze vytvořit v konfiguračních programech výrobců komponentů, například Eaton nebo OEZ. Tyto programy bývají zdarma, ale obvykle umožňují použití pouze výrobků daného výrobce. K dispozici je také téměř univerzální placený konfigurátor společnosti BONEGA, který umožňuje kombinovat komponenty různých výrobců.

  Každý přístroj má určitý ztrátový výkon, a tedy produkuje teplo. Je proto nutné ověřit, zda je skříň rozváděče schopna při jmenovitém zatížení vznikající teplo odvést a zda nemůže dojít k přehřátí některých prvků nebo následnému požáru.                                                                                                                             ⚡ Online konfigurátor rozvaděčů s přístroji ABB, BONEGA, EATON, ELKO, HAGER, NOARK, SALTEK, SCHRACK, OEZ ...

• Hlavní vypínač rozváděče – dalším prvkem, na kterém se z různých důvodů šetří, je hlavní vypínač. Jedná se o označený spínací přístroj, který je povinný pro všechny rozváděče s výjimkou malých rozváděčů pro bytové účely se jmenovitým proudem do 25 A.

• Ochrana proti přepětí – častým problémem je chybějící nebo nesprávně provedená ochrana proti přepětí. Používá se svodič přepětí T2 (typ 2, dříve typ C), případně kombinovaný svodič přepětí a bleskového proudu T1 + T2 (dříve B + C). Svodič musí být zapojen v souladu s návodem výrobce.

  Jedná se o poměrně drahý komponent, ale při správné instalaci může při úderu blesku do budovy nebo její blízkosti zabránit velkým škodám, zejména na elektronice. Vzhledem k dnešním cenám nemovitostí je však tato investice zanedbatelná. Řešit zničenou elektroinstalaci, kterou prošla část bleskového proudu, je nepochybně mnohem horší.

• Provedení spojů v rozváděči – všechny spoje musí být provedeny na řádně upevněných svorkách, nikoliv pomocí lustrových svorek ukrytých pod jističi. Ochranný vodič smí být ve svorce pouze jeden. Pracovních vodičů může být ve svorce několik, musí v ní však všechny spolehlivě držet a svorka musí být pro takové připojení určena.
• Ochrana před dotykem živých částí – běžné instalační jističe mají od výrobce krytí IP20, které chrání před dotykem živých částí prstem. Stejným způsobem musí být proveden celý rozváděč. Nikde nesmí zůstat přístupné živé části, kterých by se bylo možné dotknout, včetně připojovacích vodičů a propojovacích lišt (když budu holou rukou v rozváděči šmátrat jak chci, tak nikde nesmím dostat ránu!!!). 
• Označení vodičů v rozváděči – označování vodičů je poměrně pracné, ale jednotlivé proudové obvody musí být možné jednoznačně identifikovat. Použít lze například označovací návlečky nebo svorkovnice označené čísly jednotlivých obvodů.
• Označení jističů na krytu rozváděče – jističe musí být označeny správně, jednoznačně a srozumitelně. Když potřebuji vypnout jistič sporáku, opravdu si nechci omylem vypnout počítač, na kterém mám rozdělanou práci.

• Umístění rozváděče a přístupnost ovládacích prvků – častým problémem je snaha schovat rozváděč do skříně, podhledu nebo na jiné obtížně přístupné místo. V případě požáru, úrazu elektrickým proudem, poruchy jističe nebo jiné mimořádné události je nutné elektroinstalaci rychle vypnout. Opravdu není čas rozebírat nábytek nebo hledat žebřík.

  Také při opravě musí být možné se do rozváděče bezpečně dostat a na práci dobře vidět. Ovládací prvky mohou být umístěny nejvýše 2,2 m nad podlahou, hlavní vypínač musí být ve výšce 0,8–1,6 m a před rozváděčem musí zůstat volný prostor pro obsluhu a údržbu v celé jeho šíři a do vzdálenosti nejméně 0,8 m.

• Správné rozdělení a označení svorkovnic PEN, PE a N.
• Dostatečné průřezy propojovacích vodičů a dodržení montážních návodů výrobců.

3. Vlastní elektroinstalace: pouze základní a nejčastější záležitosti, většinou jen pouze stručně, pokud by někdo nevěděl, co si pod jednotlivými body představit, doporučuji se zeptat AI

• Ochranné pospojování a ochranné uzemnění  (dříve hlavní pospojování)- jedná se o vyrovnání potenciálu v budově, kdy na hlavní ochrannou přípojnici jsou vodičem s dostatečným průřezem připojeny všechny vodivé rozvody objektu (vody, plyn , topení, chlazení, rekuperace, VZT....), velice důležité v případě poruchy ochranného vodiče u vstupu do budovy nebo úderu blesku do budovy!!! 
• Všechny plánované el. spotřebiče s příkonem větším než 2kW ( pračka, mačka, trouba...) musí mít svůj vlastní okruh- jistič kabel a samostatná zásuvku
• Dostatečný počet a vhodné rozmístěná zásuvek, připojování el. spotřebičů s příkonem nad 2kW přes prodlužovací přívody není přípustné, na jeden jistič je možno instalovat maximálně 10ks zásuvek nebo dvojzásuvek 230V
• Rozdělení světelných obvodů – pro osvětlení bytu nebo rodinného domu musí být zřízeny minimálně dva nezávislé obvody napájené přes proudový chránič. Nejvhodnější je použití kombinovaného jističe s proudovým chráničem pro každý obvod.
• Rozdělení zásuvkových obvodů mezi proudové chrániče – není vhodné připojit všechny zásuvkové obvody z úsporných důvodů pouze přes jeden společný proudový chránič. Při jediné poruše by přestaly fungovat všechny takto připojené zásuvky. Všechny zásuvkové obvody pro všeobecné použití laickou obsluhou musí být chráněny proudovým chráničem s vybavovacím proudem do 30mA
• Všechny spoje v el. instalaci musí být přístupné pro obsluhu nebo údržbu, provedeny musí být v elektroinstalační krabici 

• Správné provedení el. instalace v koupelně, včetně ochranného pospojování,  dodržení vzdálenosti zásuvek, spínačů a svítidel od vany nebo sprchy dle ČSN 33 2000-7-701 ed.3 (obvykle 60 cm od hrany vany, nebo uzavíratelného sprchového koutu).

• vedení slaboproudu musí být oddělené od vedení NN- není to buzerace, existuje indukce, která může poškodit citlivá slaboproudá zařízení, kdyby nebyla indukce, tak nemáme střídavý proud

• Dodržování ČSN 33 2312 ed.2 pro objekty postavené z hořlavých hmot (dřevo, dřevotříska a pod.), a také pro uložení el. instalace na hořlavý podklad nebo do hořlavého podkladu (dřevostavby, půdy, kuchyně, nábytek..), na vstupu vše přes proudový chránič 300mA, použít vhodný elektromateriál do hořlavého podkladu

•  Použití vhodného materiálu s ohledem na vnější vlivy, správně zvolený materiál, zásuvky, spínače, krabice a pod. do prostředí, kde jsou instalovány s ohledem na výskyt vody, prachu... ,ochrana el. instalace před poškozením

• Správné zapojení zásuvek 230V- ochranný vodič správně připojen na kolík, fáze obvykle vlevo, N vpravo

•  Správné barevné značení vodičů- v žádném případě nepřeznačovat ochranný vodič ani nepoužívat k jinému účelu (žluto- zelený). 

•  Správný sled fází u všech rozváděčů, vývodů a zásuvek 400V 

   

  Dodržování návodů výrobce
• A to nejdůležitější na závěr:         Vše po sobě odzkoušet, před uvedením zařízení do provozu vše řádně odzkoušet a ověřit, zda je ochranný vodič skutečně a spolehlivě připojen všude, kde má být. Nestačí spoléhat na výrobce a předpokládat, že jeho připojením do příslušné svorky je vše v pořádku. Je nutné ověřit také skutečné propojení ochranného vodiče s neživými částmi („kostrou“) daného zařízení.

 O nepřeberném množství " kuriozit" , se kterými je možno se v reálném provozu setkat by se dala napsat kniha, některé takovéto záležitosti jsem umístil do sekce  , fotogalerie a rád se s Vámi o ně podělím.